na poprvé jsem tenhle post napsala s verzí malých andílků a ďáblíků v každém z nás. uvědomila jsem si ale jednu věc.
podstata života je najít sebe samotného. mám fóbii z toho, že se mi z nějakého důvodu nepodaří. nevím, co bude za pár let a štve mě to. tak, že si to ani nedokážete představit. můj momentální cíl zní - užívat se. ale co potom? následky dokonalého života bývají katastrofické.
naslouchám ďáblovi nebo andělovi? který mi diktuje žít tak, jak momentálně chci a být šťastná? snad i nemyslet na budoucnost?
já nevím, nevím, nevím..
by the way.. i'm back.
..the old me is dead and gone..
wau, nádherne si to napísala. suhlasim s tebou! :)
ReplyDeleteFakt krásne napísané :)
ReplyDeletehttp://www.lovebookbysarah.blogspot.com/